Psychofarmakologie a smysl nemoci

Většina lidských společností pravděpodobně nějakým způsobem využívala psychoaktivní látky. Přestože bylo jejich užívání obvykle spojeno s nějakým rituálem nebo úlevou od bolesti, i v minulosti existovala místa, kde se to vymklo z rukou, např. v Číně byla na začátku 20. století závislá na opiu čtvrtina dospělých mužů. Nicméně v naší společnosti zřejmě poprvé dochází k situaci, jak píše psychiatr Peter Breggin v článku Psychopharmacology and Human Values (2003), kdy jsou lidé k užívání psychoaktivních látek (psychiatrických léků) povzbuzováni. Současná psychiatrie pacienty přímo vyzývá, aby tyto látky užívali, a lidé dokonce mohou být považováni za nezodpovědné v případě, že medikaci odmítají.

Proč se užívání antidepresiv nebo jiných psychiatrických léků stalo téměř běžnou záležitostí? Jedním z důvodů může být psychiatrická teorie hlásající, že naše utrpení je způsobené biologickými faktory, které jsou mimo naši kontrolu, například nedostatkem serotoninu. Takže nemusíme přemýšlet o tom, co je v našem životě špatně, když jsme v depresi. Jedinou naší zodpovědností je užívat správně předepsané léky.

Dalším závažným důvodem masivního užívání léků může být podle dr. Breggina skutečnost, že lidé následují doporučení psychiatrů, protože logicky věří, že za ním stojí lékařská věda a rozsáhlý výzkum. Běžného pacienta nenapadne, že by bylo možné, že žádná biologická (tělesná) příčina psychických nemocí nebyla dosud vědecky určena a dokázána, takže ani není možné podat lék, který by ji léčil. Autor článku dále píše, že ani samotní lékaři nevědí mnoho o tom, jakým způsobem funguje výzkum a schvalování psychiatrických léků. Většina lékařů nepřemýšlí kriticky o informacích, které k nim přichází, o tom, že tyto informace nemusí být objektivní, pokud za nimi stojí finanční a politické zájmy.

"Biologické psychiatrii a farmaceutickým společnostem se v podstatě podařilo přesvědčit celou generaci lidí, že psychické utrpení pochází z poruchy mozku spíše než z nespokojenosti a lidského trápení, jako jsou bolestné nebo znejišťující prožitky, nesprávná životní rozhodnutí, psychologické a sociální konflikty nebo ztráta smyslu života. Podle farmaceutických společností a moderní psychiatrie naše emocionální problémy nepramení z naší duše a mysli, ale z biochemické nerovnováhy v mozku, která může být upravena psychiatrickými léky" (Breggin 2003, str. 46-47). 

Zdroje:

Breggin, P. (2003) Psychopharmacology and human values. Journal of Humanistic Psychology. 43 (2),      34-49.                                                                                                                                                                 Dostupné z: https://breggin.com/wp-content/uploads/2008/01/psychopharmacologyand.pbreggin.2003.pdf

Škrabáková, L. (2012) Opium: posel ze světa snů. Regenerace. 20 (3), 46-47.